Každá dakarská etapa přinesla nespočet nejhorších momentů...

Pořadatelé 41. ročníku Rallye Dakar přichystali celkem 5500 kilometrů rozdělených do několika etap, z toho téměř 3000 kilometrů se jelo jako rychlostní zkoušky, 70 procent tvořit písek a poprvé v historii se uskutečnil celý závod na území jediné země. Na start se v peruánské metropoli Limě postavilo 17 žen a jednou z nich byla, již podruhé, Olga „Ollie“ Roučková, jen vyměnila čtyřkolku za automobilovou kategorii - Model Can Am Maverick X RS.

Byl pro tebe Dakar 2019 těžší než ten v předcházející? 
Byl to teprve můj druhý Dakar, takže mohu porovnat jen dva závody. Určitě to nebylo lehčí než loni. Letošní Dakar byl 100% Peru a 100% pouště, a  tím byl  tento ročník pro mne extrémně náročný. Samozřejmě, že držet volant je něco jiného než řídítka 4kolky. Jinak se najíždějí duny, máte menší výhled, všechny rázy dostáváš do zad, protože jste přivázaní k sedačce. 

Posádku jsi tvořila společně s navigátorem, jakým však byl parťákem? Jak si k němu přišla?
S navigátorem Daneilem Zelenkou se známe mnoho let. Společně jsme absolvovali závody po celé Evropě. Když jsem začala uvažovat o tom, že pojedu Dakar v kategorii SidexSide, oslovila jsem právě Daniela. Po pravdě mě ani nenapadl nikdo jiný. Před Dakarem jsme společně absolvovali několik tréninků, jestli společně budeme schopni závodit. A šlo to. Ze začátku pro mě bylo složité mít vedle sebe navigátora a spolehnout se na to, co ti říká někdo jiný. Někdy bylo náročné přemluvit Daniela, že vážně musím zastavit a vyčůrat se. Většinou mi to povolil až v cíli etapy. Výhodou bylo to, že jsem mohla nadávat i někomu jinému než jen sama sobě. Na přejezdech si můžete pokecat i s někým jiným, a to v češtině.

Dala si dvakrát Dakar – a co dál?
Dakar je vrchol sezony, o tom není sporu. Dakarem ale má závodní sezona nekončila, spíš naopak. Nyní  s managerem Moto racing týmu Ervínem Krajčovičem plánujeme podrobný plán na rok 2019, kde mě čeká kompletní sezona za volantem Can Am Mavericka X RS. Dakar 2020 je také v jednání.  

Jaký největší, nejlepší a nejhorší zážitek sis z Dakaru 2019 odvezla?
Zážitky by vydaly na celou knihu, každá etapa nám přinesla nespočet těch nejhorších momentů. V jedné etapě mi odešly brzdy, a my tak museli dojet etapu bez nich. V té samé etapě nám  praskla zadní poloosa. Která nás v plném provozu katapultovala do protisměru, a jen zázrakem se nám nic nestalo. V Maratonské etapě nás dost potrápil všude přítomný Fes Fešh. Nejlepší zážitek bylo předávání Dakarských medailí na cílové rampě. Kdy na nás naši fanoušci čekali až do časných ranních hodin. A když vypadlo oficiální vysílání, tak se semkli a navzájem si předávali informace, kde nás mohou vidět. 

Závodnické okénko: Dakar - 2019

Umístění - 20 místo 

Kategorie - SidexSide

Startovní číslo - 435

Model - Can Am Maverick X RS

Tým - Moto racing group

Řidič - Olga Ollie Roučková

Navigátor - Daniel Zelenka

Závěrečné poděkování: 

Moc bych chtěla poděkovat generálních partnerů Can Am BCE s.r.o. a Penthouse a všem, kteří se na přestavbě podíleli: Václav Hucl, Daniel Zelenka, Jan Cihlář, Kafoněk, David Hadrovský, Vladimír Jůza, Ota Krob, Jakub Seitl, Honza a všichni z Tachovské dílny, MRG, kovovýroba Sipamont, MK racing, South Racing, Protlum, Sharonu, rodinám, fanouškům. Bez vás všech bychom na Dakaru 2019 nestáli. 

Foto: Facebook a archiv Olgy Roučkové