Rehabilitujeme-li hned po úrazu, máme větší naději na úspěšné doléčení
Rehabilitaci lidé buď podceňují, anebo se k ní dostanou až týdny po úrazu. Včasná pomoc odborníka přitom dokáže zkrátit rekonvalescenci v některých případech i víc než o polovinu, zabránit operaci, předejít trvalým následkům zranění nebo dlouhodobě zbavit pacienta chronické bolesti.
ZLOMENINY, VÝRONY KOTNÍKU A DALŠÍ
Rehabilitace je nejúčinnější bezprostředně po zranění. Než však člověk absolvuje kolečko po lékařích, získá předpis na rehabilitace a objedná se k odborníkovi, uplyne i několik týdnů. „To je doba, kdy už mělo být zranění s terapeutem léčeno. Místo toho pacient dál snáší bolest a často ani neví, jak se k úrazu chovat, aby nevznikly další komplikace. Pacient, který přijde včas, zná a dodržuje režimová opatření, se uzdraví výrazně dříve než ten, který se dostal do péče fyzioterapeuta o několik týdnů později nebo se neřídí doporučením terapeuta,“ popsala Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky. „Například pacient se znehybněnou končetinou se může okamžitě po zranění věnovat takzvaným izometrickým cvikům, které napomáhají tvorbě kostní tkáně a zabraňují svalové ztrátě způsobené nečinností. Pacient s vyvrtnutým kotníkem se může podrobit terapii s užitím fokusované rázové vlny, která urychluje hojení na buněčné úrovni. Oba by měli vědět, jak používat berle, jak postiženou končetinu zatěžovat a další zdánlivě banální věci, které se lidé dovídají na rehabilitaci až týdny po zranění, kdy už jim mohlo být lépe,“ dodala.
OPERACE POHYBOVÉHO APARÁTU
V případě plánovaných operací by měl pacient podle odborníků rehabilitovat ještě před zákrokem, ušetří si tak týdny na neschopence. „Například před totální endoprotézou kolenního kloubu díky rehabilitaci posílí svalové skupiny, které budou stabilizovat kolenní kloub. Zároveň fyzioterapie a lymfodrenáže sníží otok kloubu plánovaného k operaci a rekonvalescence bude o to příjemnější a kratší. Rozdíl mezi rehabilitačním procesem takto připraveného pacienta a pacienta bez vhodné přípravy je až několik týdnů. Nepřipravenému pacientovi, který po operaci čeká na rehabilitaci, navíc mohou způsobit další potíže i nevhodné pohyby, výraznější otok tkáně nebo polohy při spaní,“ upozornila Iva Bílková.
CHRONICKÉ A AKUTNÍ BOLESTI
Brzká a důsledná rehabilitace je zásadní také při chronické nebo akutní bolesti. Například při blokádách páteře pacient velmi trpí a potřebuje pomoc ihned. „S fyzioterapeutem se bolesti zbaví do dvou týdnů, ale nezřídka trojnásobně dlouho trvá, než se k němu vůbec dostane. Za pár týdnů pak končí znovu v ordinaci s akutní bolestí, protože dlouhodobě nebyla kompenzována příčina bolesti, problémy se nabalují a zhoršují,“ uvedla Iva Bílková.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky využije ročně služby rehabilitační a fyzikální medicíny v průměru 2 300 235 pacientů. V roce 2016 bylo na každých 1000 osob v populaci ošetřeno 235 pacientů. Problémem je, že pomoc lékaře či fyzioterapeuta lidé často vyhledávají, až když je nejhůř, respektive jim hrozí operace, a zdravotní komplikace se nejen v případě pohybového aparátu prohlubují. Čím déle lidé s rehabilitací otálejí, tím víc je potřeba spolupracovat na nápravě. Nespoléhat pouze na čas strávený s rehabilitačním odborníkem, ale protahovat se také sám doma a změnit denní návyky.
„Tak vznikají špatné zkušenosti a nedůvěra v rehabilitace. Lidé přicházejí po dlouhém neřešení svého stavu s pocitem, že je rehabilitace okamžitě uzdraví, ale nejsou ochotni tomu věnovat svůj čas. Především při chronických bolestech nestačí pouze lekce s fyzioterapeutem, ta uleví krátkodobě, ale je třeba změnit životní styl, položit si otázku – z čeho mě záda bolí? A tuto příčinu trvale řešit. Když toto pacient nevnímá, je rozčarovaný, že se změny dějí pomalu, a považuje cvičení za zbytečné,“ poukázala Iva Bílková.
Kdy okamžitě rehabilitovat?
- úrazy ze sezonního sportování (zlomeniny po pádu na kole, bruslích, lyžích atd.)
- zvrtnutý kotník, výron kotníku
- bolesti zad a akutní blokády páteře
V textu jsou použita data z průzkumu ÚZIS: Stručný přehled činnosti oboru rehabilitační a fyzikální medicína (FBLR) za období 2007–2016, NZIS REPORT č. K/22 (08/2017).
Informace poskytla Mgr. Eliška Crkovská