Činoherní klub oslaví 60. sezónu čtyřmi premiérami, první se jsou kultovní Gogolovi HRÁČI

Činoherní klub vstoupil do 60. sezony, a tentokrát nadčasovou hrou Nikolaje Vasilijeviče Gogola HRÁČI. V režii Lukáše Brutovského se v hlavních rolích představí Ondřej Rychlý, Jan Hájek, Martin Finger či Vasil Fridrich. Další inscenace jubilejní sezóny potom budou režírovat Tomáš Dianiška, Jiří Havelka a Ondřej Sokol.

První premiérou sezóny 2024/2025 bude hra Nikolaje Vasilijeviče Gogola HRÁČI. Tato inscenace nebyla vybrána náhodou. V roce 1982 ji v překladu Leoše Suchařípy nastudoval zakladatel Činoheráku, režisér Ladislav Smoček, a to s herci jako byl Josef Abrhám, Jiří Koder, Petr Nárožný či Jiří Zahajský. HRÁČI se poté uváděli na scéně ČK jako jeden z nejúspěšnějších kusů divadla téměř deset let, během kterých se zde odehrálo na 223 repríz.

Do hotelu v nejmenovaném městě přijíždí úspěšný falešný karetní hráč Icharev, aby si zahrál a otočil pořádné peníze. Už téměř měsíc vyhlíží svou příští oběť. Jen těžko se tedy může udržet, když zjistí, že v hotelu působí parta tří jiných hráčů. Ti ale možná hrají mnohem líp, než se na první pohled zdá…

Současná verze hry, kterou Gogol poprvé vydal v roce 1842, byla svěřena režiséru Lukáši Brutovskému, jenž přizval ke spolupráci herce Ondřeje Rychlého, Jana Hájka, Martina Fingera, Vasila Fridricha, Vladimíra Kratinu, Jakuba Burýška, Viktora Zavadila a Jana a Jiřího Dlouhé. „Ondřej Rychlý se jako Icharev ocitá v obklíčení herců téměř o generaci starších. Zajímavá paralela je, že i ve skutečném prostředí tohoto divadla je Ondřej někdo mladší, kdo tady hostuje, přichází zvenku a potkává se s domácí ‚partou‘ Martin Finger, Jan Hájek a Vasil Fridrich,“ vysvětlil režisér Lukáš Brutovský, jenž shodou okolností hru HRÁČI inscenoval před osmi lety ve slovenském Martině.

Podruhé do stejné řeky ovšem vstoupil také herec Vasil Fridrich, který zde ztvárňuje postavu Krugela. V Hráčích se už totiž objevil, a to jako Utěšitel v režii Petra Svojtky v Městských divadlech pražských, která hru v hlavní roli s Michalem Dlouhým uváděla od roku 2008 také celých devět let.

Poprvé se v Činoherním klubu představí téměř osmnáctiletí synové herce Vladimíra Dlouhého Jan a Jiří (Alexej a Gavrilka). „Máme štěstí, že můžeme vidět v rámci zkoušení geniální herce, jak tvoří. Z toho se nejvíc učíme,“ poznamenal Jiří Dlouhý o příležitosti hrát v Činoheráku. „Je to tady hrozně příjemné. Menší prostor, kde se každý zná s každým a my jsme rádi, že nás vzali mezi sebe,“ dodal Jan Dlouhý.

Nadčasová hra a zajímavé obsazení by tak mělo být funkční v rámci současné dramaturgie divadla. „Nejen dramaturgie samotná a výběr režisérských osobností, ale i další doprovodné akce v 60. sezóně odráží tendence dbát tradic a jména Činoherního klubu, a přitom být divadlem současným. Úkol to není lehký. Jubilejní sezóna v sobě bude mít v nahuštěné podobě vše, co dlouhodobě chceme obsáhnout. V dramaturgii autorské texty psané přímo pro nás, nové hry v českých premiérách i klasická dramata v současném kabátě. Herci a herečky, kteří spolu dříve nepracovali (nebo jen ojediněle), se na jevišti budou potkávat o něco víc a to je pro souhru souboru a nalezení vlastního rukopisu podstatné,“ vysvětlil umělecký šéf Činoheráku Martin Finger. „Všichni, kdo v Činoherním klubu pracují, musejí v této významné sezóně zařadit ještě vyšší rychlostní stupeň, před námi je perný divadelní rok. Činoherák má od září pozměněný vizuál a některé prostory divadla prošly menší rekonstrukcí. Pevně věřím, že náš bohatý program i změny diváci ocení,“ dodal.

Nejbližší reprízy jsou pak naplánovány na 30. 9., 3. 10. nebo 28. 10. 2024.

Hrají:
Icharev – Ondřej Rychlý
Utěšitel – Jan Hájek
Švochněv – Martin Finger
Krugel – Vasil Fridrich
Glov starší – Vladimír Kratina
Glov mladší – Jakub Burýšek
Zamuchryškin – Viktor Zavadil      
Alexej – Jan Dlouhý
Gavrilka – Jiří Dlouhý                                          

Překlad: Leoš Suchařípa
Režie a hudba: Lukáš Brutovský
Dramaturgie: Miro Dacho, Markéta Kočí Machačíková
Scéna: Pavel Borák
Kostýmy: Markéta Sládečková

ICHAREV: Žít jako hlupák, to není umění. Ale žít vtipně a chytře, žít tak, že všechny podvedeš, ale tebe nepodvede nikdo – to je umění, to je kumšt, to je úkol – na doma.