Genetika nerespektuje rovnost mezi pohlavími. K jakým onemocněním nás předurčují chromozomy X a Y?

O genetice by se s nadsázkou dalo říci, že jde o oblast, ve které si muži a ženy nejsou rovni. V tomto případě je řeč o rozdílných rizicích k určitým chorobám i potřebách doplňků stravy. Obě pohlaví mají totiž ve své DNA zakódované odlišné predispozice k různým více či méně vážným onemocněním. Zatímco muže sužují spíše civilizační onemocnění, jako infarkty a mrtvice, ženy naopak čelí vyššímu riziku osteoporózy a autoimunitních onemocnění. Jakou roli v tom hraje také mikrobiom a proč je důležitá individualizovaná péče o zdraví?

Civilizační choroby jako mužská doména?

Metlou mužů se zdají být především civilizační a srdeční onemocnění, typicky infarkty a mrtvice, což je způsobeno přirozeně vyššími hladinami “špatného” LDL cholesterolu, a naopak nižšími hladinami “dobrého” HDL cholesterolu. Specificky mužským onemocněním je také rakovina prostaty, přičemž pravděpodobnost jejího výskytu se zvyšuje na základě rodinné anamnézy. Možná vás překvapí, že muži častěji, než ženy trpí hemofilií, tedy poruchou srážlivosti krve.

„Tato genetická porucha je způsobena mutacemi v genech na X chromozomu. Muži totiž mají jen jeden X chromozom – v případě, že zdědí mutovaný X chromozom od své matky, nemají druhý, který by mohl kompenzovat mutaci, což vede ke vzniku hemofilie,“ vysvětluje genetička Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D, jež se podílí na výzkumu genetických testů ve společnosti Chromozoom.

Připomíná, že u žen je situace odlišná. X chromozomy mají totiž dva, tudíž zdravý chromozom může v případě nutnosti kompenzovat mutaci poškozeného. „Nicméně to znamená, že tyto ženy jsou přenašečky mutovaného genu způsobujícího hemofilii, aniž by samy vykazovaly příznaky onemocnění. U dalších genetických onemocnění spojených s X chromozomem je to založeno na stejném principu. Týká se to například barvosleposti, Duchennovy svalové dystrofie, Alportova a Hunterova syndromu, Fabryho choroby a dalších,“ vypočítává Procházková.

U žen je oproti mužům větší pravděpodobnost, že se budou potýkat s osteoporózou. Její první projevy se objevují zpravidla po menopauze, což souvisí se sníženou hladinou hormonů, zejména estrogenu. Výraznější predispozici mají ženy i v případě autoimunitních onemocnění, jako je lupus, revmatoidní artritida nebo Hashimotova nemoc. Zvýšené riziko je samozřejmě spojeno také se specificky „ženskými“ diagnózami, jako je rakovina prsu a vaječníků, které jsou způsobeny genetickými mutacemi v genech BRCA1 a BRCA2.

Ani mikrobiom není stejný

Přestože nám určité genetické predispozice byly do vínku dány už při početí, mibrobiota je pro každé pohlaví velmi specifická díky hormonům, které ji značně ovlivňují a utvářejí. Například ženské tělo obecně vykazuje vyšší podíl určitých druhů bakterií ve střevech, které jsou navázány na produkci estrogenu. To se projevuje na fungování metabolismu, imunitního systému a také v predispozicích k některým typům onemocnění. Opačná pohlaví se tedy mohou díky hormonálnímu působení lišit i v rámci složení střevního mikrobiomu.

„Nejvíce rozdílný je samozřejmě mikrobiom genitálií. Zatímco o vaginálním mikrobiomu se poměrně často otevřeně mluví, ten mužský se zas tak často nezmiňuje. Existují ale studie, které zkoumají rozdíly v mikrobiomu obřezaných a neobřezaných mužů. Tyto studie ukazují, že mikrobiom obřezaných mužů je méně rozmanitý. Často se také zkoumá vliv mikrobiomu na riziko infekcí a pohlavně přenosných chorob. V těchto případech se měří zejména počet přítomných anaerobních bakterií,“ podotýká vedoucí vědeckého týmu Chromozoom.

Barbora Procházková nicméně zdůrazňuje, že genetikou nelze vysvětlit úplně všechno. Muži a ženy se například dožívají různého průměrného věku; muži obecně rychleji stárnou a dříve umírají. Ženy jsou na tom často ve vyšším věku lépe, i co se týče vzhledu. „Muži mají obecně sklony k horšímu životnímu stylu – hůře se stravují, konzumují více alkoholu a hůře odbourávají stres. Původ těchto návyků samozřejmě může mít i genetickou podstatu. Například sklony k závislostem jako je alkoholismus se do jisté míry dědí. U vypořádání se se stresem platí to samé. Někteří jsou díky dobré genetice jednoduše více vyrovnaní než jiní. I přesto je však v těchto věcech nejzásadnější vliv okolního prostředí, které člověka utváří a do značné části definuje,“ říká.

U charakterových vlastností je situace složitější – některé z nich jsou totiž podmíněny hormonálně, což je dáno genetikou. Obecně platí, že ženy díky vyšším hladinám estrogenu a oxytocinu bývají více empatické, lépe vyjadřují své pocity a mají tendenci vytvářet intenzivnější sociální vazby a starat se o druhé. I takový multitasking lze vysvětlit přes hormony. Vyšší hladiny testosteronu u mužů zase vedou k větší soutěživosti, sklonu k rizikovému chování a zaměření na řešení úkolů. Specifickým projevem je také agresivní a dominantní chování.

Vitamíny a minerály na míru

Jak ale lze s těmito informacemi nakládat v běžném životě? V první řadě jde o něco, co by měli mít na paměti praktičtí i specializovaní lékaři při péči o své pacienty. Obě pohlaví se totiž liší i v potřebách jednotlivých vitamínů a minerálů. Mnoho lidí si jejich hladiny udržuje pravidelnou konzumací potravinových doplňků. Těch je však na trhu dostupné nepřeberné množství a je poměrně snadné se v rozsáhlé nabídce ztratit, zejména pokud nevíte, co přesně hledáte.

„Populární jsou hlavně takzvané multivitaminy, které jsou většinou vyráběny v odlišných verzích pro muže a ženy – my je v Chromozoom máme jednoduše pojmenované DAILY MALE a DAILY FEMALE. Především však klademe důraz na personalizaci, což znamená, že je vždycky lepší si nejprve udělat DNA test, zjistit konkrétní nedostatečné hladiny a doplňovat až na základě těchto vědomostí. Mně osobně tento postup přijde daleko logičtější a efektivnější,“ uvádí Barbora Procházková a přikládá výčet hlavních vitamínů a minerálů, které by měli doplňovat muži, a které ženy.

Pro muže jsou klíčové zinek, hořčík, omega-3 mastné kyseliny a vitamín D pro podporu zdraví prostaty, svalů, srdce a udržování hladiny testosteronu. Ženy by zase měly pravidelně doplňovat vápník a vitamín D pro zdraví kostí, železo pro prevenci anémie, folát během těhotenství, vitamíny B6 a B12 pro hormonální rovnováhu a kolagen pro zdraví pokožky a kloubů. „Hlavně ale dávejte pozor na dávkování! To se liší s ohledem na tělesnou hmotnost, případně genetické predispozice a specifická zdravotní rizika,“ uzavírá s výstrahou Procházková.