Úrokové sazby klesají jen o půl procentního bodu. Centrální banka je obezřetná

Bankovní rada ČNB na dnešním zasedání rozhodla snížit úrokové sazby o půl procentního bodu. Dvoutýdenní repo sazba tak poklesla z 5,75 na 5,25 %. To naprosto odpovídá očekávání trhu.

Na minulém zasedání měla totiž centrální banka prostor pro velmi výrazné snížení úrokových sazeb, protože inflace poklesla pod prognózu centrální banky až na cíl centrální banky. Pokud na toto nereagovala bankovní rada, bylo jasné, že se přiklonila k tradiční politice malých kroků, kterými se toho dá obvykle méně zkazit než velkými kroky. Nikdo proto dnešní rozhodnutí nepřekvapilo a není nutné, aby trh reagoval ve formě snížení výnosů dluhopisů. To už bylo dávno na trhu odraženo.

Otázkou je, co bude dál

Na první pohled se otevírá riziko, že z inflace přejdeme do deflace. Jenže během posledních šesti týdnů na přibyla mnohá ale. Jako velký problém vnímám vývoj inflace v USA. Tam se nezdá, že je inflace na poklesu. Centrální banka proto už dlouhou dobu drží úrokové sazby beze změny a zřejmě to bude i trvat.

Vidíme, jak trh postupně posouvá očekávané snížení sazeb ze snížení v létě na snížení koncem roku a dnes se už hodně mluví i o snížení sazeb až v prvním kvartále roku 2025. To bere vítr z plachet všem, kteří sázeli na globální uvolnění měnové politiky.

Vidíme, že ani ECB se nikam nežene. Vyčkává. Proto obezřetní ekonomové doporučují se snížením sazeb máme raději vyčkávat a rozhlížet se, co se v ekonomice děje. Ukazují na zdražení služeb a potenciální oslabení koruny. Avizované oslabení ale nepřichází. Koruna k euru od poloviny dubna naopak posiluje. Kurz se postupně vrací tam, kde byl v únoru. Takže žádná tragédie nenastala. Tomuto argumentu rozumím. Jenže dokud budeme nad úrovní sazeb ECB, moc se oslabení koruny nebojím.

Pro centrální banku je klíčové, že inflace je v cíli ČNB. Otázkou je, zda se tam udrží. Pokud výrazně nesníží sazby, koruna nemusí oslabovat a přivážet inflační tlaky. Vliv růstu cen služeb vítejme a nebojujme s ním. To zvyšuje naše mzdy, aby mohly konvergovat k západní Evropě. Ropa se i přes neklid na Blízkém Východě pohybuje klidně. Inflační tlaky jsou proto zatím pod kontrolou.

Za riziko vnímám globální vývoj. Cítíme, že jsme stále více propojeni. Růst cen v USA by se mohl přenést i dále po planetě. V Evropě je ale zatím situace klidná. V eurozóně rostou spotřebitelské ceny meziročně jen o 2,4 %. Zatím se není čeho bát, takže já bych ve snižování úrokových sazeb o půl procentního bodu pokračoval ještě jednou. Pak už to může být dost rizikové. To bude na novou prognózu a těžké rozhodování.

To, že se ČNB brání většímu snížení úrokových sazeb, samozřejmě brzdí ekonomiku. Ta letos poroste jen v řádu desetinek procenta. Bude to další promarněný rok od roku 2019. S vysokými úrokovými sazbami se ekonomika nerozhýbe. Vůbec bych se nedivil, kdybychom se nevrátili na předcovidovou úroveň. To je šílené. Všichni se už zotavili jen my ne.