Proč není od Eiffelovky vidět na moře i nejkurióznější stížnosti dovolenkářů
Na apríla se Invia, jedna z největších cestovních agentur v Evropě, rozhodla podělit o některé z nejkurióznějších stížností i požadavků, se kterými se pořadatelé zájezdů setkali.
Stěžování si a vyjadřování názorů nám není cizí, a často se mezi námi najdou i skuteční přeborníci. Ti posouvají laťku nejen kvantitativně, tedy si dokáží stěžovat neustále, ale také kvalitativně. Jako klient, který si stěžoval na letušku, že odmítala otevřít okno kvůli čerstvému vzduchu. Že okna dopravního letadla otevřít nelze, nehledě na přetlak v kabině v deseti tisíci metrech výšky? Třeba si to klient zkrátka neuvědomil, podobně jako jiný zákazník podcenil rozlehlost Francie a stěžoval si, že z hotelu nedaleko Eiffelovy věže není vidět na moře.
Správná stížnost se přitom neobejde bez požadavku na vrácení peněz. Příkladem za všechny je jeden pár, který reklamoval, že v hotelu neměli dostatek jídla. Na důkaz klienti dokonce zaslali fotografii prázdného bufetu během oběda. Stravu během dovolené měli však servírovanou. Jiní klienti reklamovali okolnost, že opraváři, kteří jim v Itálii přišli na apartmán opravit kohoutek, mluvili pouze italsky. A jistá klientka zase chtěla vrátit peníze proto, že se v Egyptě nemohla koupat kvůli útoku žraloka poblíž letoviska. Argumentovala tím, že ji nikdo nepředložil oficiální vyhlášku vydanou místními úřady a soudním překladatelem přeloženou do češtiny.
„Jakékoliv stížnosti klientů bereme velmi vážně, představují pro nás cennou zpětnou vazbu. Nám i našim partnerům na straně cestovních kanceláří, hotelů a dalších služeb pomáhají zlepšovat servis a tím zážitek klientů z dovolené. Jen je třeba se zamyslet nad tím, zda člověku destinace skutečně vyhovuje. Pokud dovolenou nechci trávit mezi zástupy lidí, tak se namísto do velkoměsta vydám do přírody. Nemám-li rád slanou vodu, tak raději vyrazím do hor,“ radí mluvčí cestovní agentury Invia Jiřina Ekrt Jirušková.
Podobně svérázné jako stížností bývají také požadavky klientů. Jeden pár se například dožadoval slevy na dítě, až se později ukázalo, že jejich synovi už je 28 let. A jistému pánovi zase letecká společnost ztratila kufr, a on měl nárok na proplacení nákupu nezbytného oblečení. Co je nezbytné, to ale každý definuje po svém, a pro něj tento pojem očividně zahrnoval i například kašmírovou šálu, za podobné nezbytnosti totiž utratil přes 2000 eur.
Rovněž zajímavé jsou manželské či partnerské etudy všeho druhu. Například jeden klient požadoval, aby jeho paní řekli, že byl náhodou vybrán pro upgrade letenky na business class. Manželce totiž koupil letenku v economy třídě, ale sobě si připlatil. Jestli mu šlo o více prostoru pro nohy, nebo chtěl mít manželku co nejdále od sebe, už nikdo nezjistí. Jiný klient si zase přál, aby jeho dvoulůžkový pokoj měl oddělené postele, a to co nejdále od sebe, ideálně oddělené přepážkou – jeho paní prý nesnesitelně chrápe.