Večerní aukce v Arthouse Hejmánek nabídne Emila Fillu, díla Lady, Trnky i Špály
Jeden z nejhezčích obrazů z období 30. let od Emila Filly, Zátiší s černou kytarou z roku 1932, nabídne 8. prosince od 18 hodin večerní aukce v Arthouse Hejtmánek. Dílo se bude vyvolávat za 6,5 milionu korun. Aukce nabídne i vynikající obraz V éteru naivisty Libora Vojkůvky, dílo z rané tvorby Antonína Slavíčka, Kytici Václava Špály i objekt Jablko Jiřího Koláře. Mezi díly nechybí ani kubistické servisy na čaj a kávu Pavla Janáka, starožitný nábytek, sochy a plastiky. K zajímavostem patří prodej kreseb Josefa Lady, Jiřího Trnky a Václava Špály z pozoruhodného almanachu staropražského vinárníka Karla Nováka: v jeho podniku u Týnského chrámu se počátkem 40. let scházeli malíři i básníci. Ti majiteli podniku věnovali svá rozverně pojatá díla s tématikou vína a vinařství.
Aukce nabídne celkem 230 položek, jejich celková vyvolávací cena dosahuje 15 milionů korun. Předaukční výstava, při níž si lze vedle dražených děl prohlédnout i jednu z nejkrásnějších vil v Praze, se uskuteční od 28. listopadu do 7. prosince.
Zátiší s černou kytarou (1932) Emila Filly pochází z významných pražských sbírek: dílo vystavené v roce svého vzniku v Mánesu vlastnil nejdřív Jaroslav Borovička, a koncem 20. století se dostala do sbírky sochařů Wagnerů. Vyvolávací cena 6,5 milionů korun má podle Tomáše Hejtmánka, majitele aukční síně, potenciál k růstu. „Zátiší s černou kytarou navazuje na Fillovo bílé období a je inspirováno Picassem, Fillovým celoživotním a největším vzorem. Filla tu použil i písky a pasty, takže zátiší je pastózní a působí svěžím a živým dojmem. Jde o jeden z nejhezčích autorových obrazů ze 30. let,“ říká Tomáš Hejtmánek.
Jak dále uvádí majitel aukční síně Arthouse Hejtmánek, trh s uměleckými díly je zatím stále v pohybu. Oproti minulým letům ale i tady dochází k některým posunům. „Investoři i sběratelé chtějí ochránit peníze před inflací, zároveň ale více přemýšlejí, co a za kolik si pořídí. Méně se teď na trh dostávají díla v nejdražších cenových kategoriích, která si jejich majitelé většinou snaží držet. A pokud jde něco na trh – třeba jako u nás Fillovo Zátiší s černou kytarou – kupci si je nenechávají ujít,“ vysvětluje Tomáš Hejtmánek.
Správná doba pro nákupy
Podle něj doba přeje nákupům děl kvalitních autorů, jejichž díla se pohybují v jednotkách milionů korun. „Dobré obchody lze například udělat v oblasti kreseb a grafik. Výhodně oproti minulým letům vychází teď i nákup starožitného nábytku a bytového zařízení,“ uvádí Hejtmánek. A upozorňuje například na ojedinělý šestiramenný manýristický lustr z přelomu 16. a 17. století navazující na uměleckořemeslnou tradici nádherných gotických lustrů: vyvolávat se bude od 650 000 korun. Ukázkou mistrovského řemesla je také trezor z 18. století nabízený od 120 000 korun.
„Unikátním kouskem je pergamentová listina – povolení k výrobě Becherovky s pečetí a podpisem Marie Terezie z roku 1778. Tu nabídneme od 90 000 korun,“ říká Tomáš Hejtmánek a dodává: „Z raritních položek bych upozornil i na neobvykle dekorované kubistické servisy na čaj a kávu Pavla Janáka z roku 1911. První dražíme od 90 000 korun a druhý od 220 000 korun. Janákův servis jsme u nás letos na jaře prodali v novém autorském rekordu za 930 000 korun, včetně aukční přirážky.“
Od Špály až po Vojkůvku
Doba 19. století je zastoupena obrazy Josefa Navrátila, Augusta Bedřicha Piepenhagena, tři díla z rodiny Mánesů a početně zastoupený soubor Mařákových žáků. Patří sem raná díla Františka Kavána, Antonína Slavíčka (od 600 000 korun), i rozmarná Pařížanka (před rokem 1900) Aloise Kalvody, který se později proslavil jako krajinář (od 180 000 korun).
Z umělců 20. století zaujme například Kytice (1935) Václava Špály (od 800 000 korun) a Jiří Trnka s obrazem Baletní scéna (1945): poetický výjev z autorovy volné tvorby licitátor nabídne od 350 000 korun. Ukázkou rané tvorby Oty Janečka je Rybník (1952) vyvolávaný od 300 000 korun.
Pozornost se upíná také ke dvěma dílům Milady Marešové, jež u Hejtmánků zaznamenala na loňské večerní aukci svůj autorský rekord ve výši 1 612 000 korun. Obraz Paní ve smutku (1931) začíná na 220 000 korunách, Václavské náměstí (1924) na 180 000 korunách.
Dílo s názvem Multiple III (1968) Huga Demartiniho nabídne aukce od 65 000 korun. Objekt Jablko z 60. let od Jiřího Koláře se nabízí od 140 000 korun, za stejnou vyvolávací cenu jako dílo Srovnaný svět (1976) Běly Kolářové.
Z děl s vyvolávací cenou do jednoho milionu korun zaujme určitě velkoformátové plátno V éteru (2014) naivistického malíře Libora Vojkůvky. Fantaskní výjev odráží autorovu vášeň pro hudbu i jeho badatelský a cestovatelský zájem o exotická zvířata. Zátiší s chameleonem (jehož Vojkůvka maloval celý jeden měsíc), plchem, hadem, hmyzem a dalšími tvory se bude dražit od 650 000 korun. Dodejme, že Vojkůvka považoval V éteru za jeden ze svých nejlepších obrazů. A také, že jeho dosavadní aukční rekord ve výši 1 860 000 korun padl letos na jaře právě u Hejtmánků.
Grafiky a kresby včetně vinné inspirace
Široký výběr nabízí aukce v oblasti kreseb a grafik. K draženým autorům patří například Alfons Mucha, František Kupka, Josef Váchal, Václav Zykmund, Toyen, Albín Brunovský či Václav Boštík.
„Bonbónkem bude licitace o rozverné kresby Josefa Lady, Jiřího Trnky a Václava Špály, které autoři věnovali staropražskému vinárníkovi Karlu Novákovi. Jeho podnik u Týnského chrámu navštěvovali ve 40. letech minulého století věhlasní malíři i básnící. Kromě zmíněných pánů sem chodil i Cyril Bouda, Alena Ladová, Karel Svolinský, Jaroslav Seifert a Vítězstav Nezval. Říkali si Troníčci a majiteli vinárny přispěli do almanachu rozmanitými díly inspirovanými vínem. Tři nejpovedenější teď v aukci nabídneme,“ říká Tomáš Hejtmánek.
Kvalitně zastoupenou kategorii plastik a soch reprezentují Jan Štursa (Hráč na niněru, 1917, od 95 000 korun), Bohumil Kafka (Po koupeli, 1918, od 250 000 korun) nebo Břetislav Benda (Odpočívající dívka, 1925, od 95 000 korun). Ze současníků aukce nabízí například dílo Patrika Hábla, Františka Bukeše, skláře Johana Pertla, umělkyň My Dvě či intermediálního umělce Kryštofa Brůhy, který představuje digitální tvorbu.
