Cestujeme po Řecku: Město Kalamata

Kalamata je druhé největší město Peloponéského poloostrova. Jeho pobřeží omývá čisté Egejské moře a nad ním se vypíná působivé pohoří Taygetos. Toto přístavní město v regionu Messénie je správním střediskem a má okolo 60 000 obyvatel. V roce 1986 ho postihlo zemětřesení o síle 6,2 Richterovy škály. Bylo znovu vystavěno, ale když procházíte městem není možné si nevšimnout zchátralých domů, kterým již roky nikdo nevěnuje žádnou péči a některým z nich již od ničivého zásahu zemětřesení. Procházka úzkými uličkami lemovanými neoklasickými budovami v centrální části vás přesto nadchne.

Z historických pramenů víme, že v období mykénské civilizace zde bylo město Farai, o němž se zmiňuje i Homér (Pharao). Leželo na pahorku, kde byl ve středověku postaven hrad. Několik století bylo město pod vlivem Sparty a od 2. století př. n. l. přešlo pod správu Římanů. V 7. století se zde začali usazovat Řekové z vnitrozemí Peloponésu. Založili klášter Panaja tin Kalomata, podle něhož pojmenovali i město. Frankové ovládali Kalamatu až do roku 1410, pak se město stalo součástí byzantského despotátu Mystras. Na krátký čas je po dobytí ovládali slovanští rolníci, nějaký čas ho ovládali navarrští rytíři. V roce 1459 dobyli hrad a město osmanští Turci pod vedením Mohameda Dobyvatele. V roce 1464 obsadili hrad Benátčané, kteří odešli v roce 1540. V roce 1821 ho obsadili bojovníci za nezávislost Řecka, které vedl Theodoros Kolokotronis.

Dominantou Kalamaty je hrad Kastro ze 13. století. Nechal ho vystavit v roce 1208 Geoffroi de Villehardouin, rytíř Frank, který dobyl Achaiu, které se nachází v severozápadní části poloostrova. Do současnosti se dochovala impozantní vstupní brána, která zázrakem odolala i zemětřesení v roce 1986, které zničilo velkou část města. Vstup na hrad je volný, ale jen ve všední dny od 10 do 13:30, jinak je zavřený. Pod hradem můžete navštívit také malou kapli ze 17. století zasvěcenou svatému Kyliánovi, kde se citlivě mísí několik kultur.

Kostel Ypapantis pochází z 1. poloviny 19. století. Poslední jeho velká rekonstrukce musela neplánovaně přijít po již zmíněném zemětřesení v roce 1986. Tato cenná památka ukrývá celou řadu zajímavých „pokladů“, jako jsou nástěnné malby či fresky, ale nejvzácnější je ikona panny Marie z roku 672. Byla objevena ve stájích osmanského guvernéra poté, co měl sen o ženě, která mu určila místo, kde má kopat. On ji uposlechl a objevil pannu Marii, byl to pro něj prý impuls, aby se obrátil na křesťanskou víru.

Archeologické muzeum Messenia se může pochlubit rozsáhlými sbírkami archeologických nálezů pocházejících z byzantské doby. Mezi exponáty objevíte například nádhernou mozaiku z Koroni, která vyobrazuje různé scény z uctívání řeckého boha Baccha, který vládl vínu, opilcům, plodnosti a divadlu.

Muzeum folklóru a historie sídlí v domě Kiriakou. Jsou zde sbírky artefaktů a předmětů z války, která vedla ke svržení turecké vlády, také bývá označována jako válka za nezávislost. Druhé patro je věnované vývoji tisku a vazbě knih, které má v Kalamatě velkou tradici, byla zde totiž první řecká tiskárna.

Každou středu a sobotu můžete navštívit centrální trh s potravinami, který se dá považovat za místní pozoruhodnost. Pravidelně se zde setkává až 450 prodejců. Nakoupíte zde ovoce, zeleninu, místní speciality, jako jsou olivy Kalamata, sýr feta, med a také lalagia, což jsou křupavé proužky těsta.

Zajímavosti:

Kalamata je známá tancem a významným evropským festivalem tance a pochází z něj starobylý lidový tanec kalamatianos.

Všude, kam se vrtnete, budete potkávat kočky, stejně jako v celém Řecku. Zde jich je poněkud více, avšak vás nikterak neobtěžují.

Lenka Žáčková