Co se stane se zlatem po březnovém zasedání FEDu?




Co se bude dít po březnovém zasedání FEDu pod taktovkou nového šéfa Jeromeho Powella? Zvýší se sazby, a jaký vliv to bude mít na zlato?

Není to tak dávno, kdy došlo k zásadní změně ve vedení americké centrální banky a kdy dlouholetou šéfku Janet Yellenovou vystřídal dlouholetý člen Rady guvernérů FEDu Jerome Powell. Tento 65-letý americký právník a člen Rady guvernérů FEDu, ve které působil od roku 2012, byl začátkem listopadu 2017 nominován prezidentem Donaldem Trumpem za nového předsedu Federálního rezervního systému. Nominaci prezidenta následně potvrdil i americký senát většinou hlasů a to 85 ku 12. Dosavadní šéfce FEDu Janet Yellenové skončilo funkční období 31. ledna 2018, prezident ji další čtyřleté funkční období neprodloužil a i když mohla dále působit v Radě guvernérů, rozhodla se, že již pokračovat nebude.

S novým šéfem FEDu nyní vyvstává řada otázek, které budou mít zásadní vliv na další směřování americké ekonomiky. Kam bude směřovat ekonomika USA pod jeho taktovkou? Bude pokračovat v práci bývalé šéfky? Půjde v jejich šlépějích nebo se vydá jinou cestou a bude prosazovat své postoje a zájmy? Na analýzu jeho působení je velmi brzy, na to si budeme muset ještě nějakou dobu počkat. Nicméně podle různých zpráv a pohledů by měl pokračovat v práci jako Yellenová, jelikož zastává stejné či podobné názory. Tedy nemělo by dojít k nějakému dramatickému otřesu. Nicméně až čas ukáže, jak to skutečně bude.

Menší ohlédnutí k působení bývalé šéfky FEDu. Janet Yellenová započala své funkční období v únoru 2014 a stala se tak první ženou v čele americké centrální banky, v její více než stoleté historii. Byla navržena bývalým prezidentem Barackem Obamou a převzala žezlo bývalého šéfa FEDu Bena Bernankeho, jenž v čele působil 8 let. Ekonomka Yellenová byla před vstupem do čela FEDu místopředsedkyní Rady guvernérů. Před Yellenovou čekal úkol oprostit se postupně od kvantitativního uvolňování, tedy postupně zamezit neustálé pumpování peněz do ekonomiky. Yellenová se tohoto úkolu zhostila a došlo k zásadním změnám. V říjnu 2014 došlo k obratu v monetární politice a bylo ukončeno dlouholeté kvantitativní uvolňování, které započalo v roce 2008 a přineslo do ekonomiky přes 4 biliony dolarů. V ruku v ruce s tím souvisela i oblast úrokových sazeb a tedy zvyšování úroků. První zvýšení proběhlo v prosinci 2015 a základní úroková sazba se změnila téměř po 10 letech, kdy byla navýšena do pásma 0,25-0,50 procent. Tedy o 0,25 procentního bodu. Další zvýšení proběhlo rovněž až v prosinci 2016 a to opět o 0,25 procentního bodu do pásma 0,50-0,75 procent a konečně rok 2017 byl nejvíce plodný na zvyšování sazeb a FED k tomuto kroku přistoupil hned 3 x a to v březnu, červnu a v prosinci. Dnes se sazby drží v pásmu 1,25-1,50 procenta. Za jejího působení došlo rovněž k poklesu nezaměstnanosti a to až k úrovni 4 %, tedy nejlepší výsledek od roku 2000. Dařilo se ve všech oblastech hospodářství a vypadá to, že za jejího působení se ekonomika USA dostala na dráhu růstu.

Nicméně, jak už to tak bývá, všude je plno nástrah, které mohou mít značný vliv na další ekonomické směřování. To bude hlavní úkol nového šéfa Powella, aby tento pozitivní směr udržoval, případně dále podpořil a vyvaroval se případným problémům.

Nový šéf FEDu zažil před pár dny své první vystoupení a dal určitý signál na další směřování měnové politiky centrální banky. Inflace se zatím stále pohybuje nad úrovní, kterou FED požaduje a pokládá ji za zdravou, tedy nad 2 %, ale i tak se má ekonomice dařit. Rovněž z jeho úst zazněl signál, že by se mělo i nadále pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb a to několikrát v tomto roce. Tedy pokračování restriktivní monetární politiky, kterou v roce 2015 započala jeho předchůdkyně. Na tuto zprávu zareagoval dolar, který nabral na síle a naopak došlo k propadu ceny zlata a to z úrovně kolem 1 334 USD/Oz na úroveň kolem 1 315 USD/Oz, tedy propad cca 1,4 %. Dolar i pár dní po vystoupení dále posiluje a cena zlata se dostala ještě níže a to až k úrovni 1 310 USD/Oz. Další zasedání FEDu je naplánováno na březen a očekává se, že opět dojde k růstu sazeb a to o tradiční hodnotu 0,25 procent do pásma 1,5 0-1,75 procent. Tento nárůst úrokových sazeb by se opět mohl promítnout do ceny žlutého kovu, otázkou ale zůstává, jak se projeví změna u dolaru, jak bude silný, to vše ovlivní výsledný pohyb ceny žlutého kovu.

Autor: Jakub Petruška - investiční poradce LINK Holding a.s.- ZLAŤÁKY.CZ