Nezapomínáte na prevenci? Přeočkování proti tetanu je stále důležité

Tetanus je nebezpečné onemocnění, které se dnes ve vyspělých zemích téměř nevyskytuje. Důvodem je zejména vysoká proočkovanost populace. První vakcínu proti tetanu dostávají děti již ve věku dvou měsíců a poté postupně další v doporučených intervalech až do dospělého věku. Protilátky nás ale nechrání navěky a pravidelné přeočkování proti tetanu se dnes doporučuje v rozmezí každých 10 až 15 let. Mnoho dospělých však na tyto posilovací dávky zapomíná, a vystavuje se tak zbytečnému riziku.

Tetanus je závažné infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Clostridium tetani. Tato bakterie se běžně vyskytuje ve střevech lidí nebo hospodářských zvířat, zejména koní a hovězího dobytka, a její spory (bakteriální buňky) se tak s exkrementy dostávají do půdy a prachu, kde mohou přežívat i několik let. K infekci dochází při poraněních, která pronikla kůží hlouběji do podkoží a případně do svalové tkáně, a byla znečištěna kontaminovanou půdou. Přenos je pravděpodobnější u velkých, hlubokých ran nebo popálenin, ale může k němu dojít i při operaci zažívacího traktu nebo u pacientů s otevřenými ranami. Zvýšené je riziko rovněž u injekčních uživatelů drog. V hluboké ráně bez přístupu kyslíku mají pak spory příznivé podmínky a mění se v aktivní formu bakterie, která produkuje velmi nebezpečný neurotoxin – tedy jed, který působí na nervový systém.^1,2,3,4

Doba, kdy se po nákaze objeví první příznaky onemocnění, se v případě tetanu pohybuje od 3 do 21 dnů. „Zpočátku se onemocnění projevuje neklidem, pocením a pocitem namožených svalů. Následně se objevují křeče, typicky nejprve postihující obličejové nebo žvýkací svaly. Postupně přicházejí křeče zádového svalstva způsobující prohnutí celého těla do oblouku. Křeče jsou velmi silné a mohou vyústit až do zlomenin obratlů, případně natržení svalů. Popsané projevy onemocnění probíhají za plného vědomí a jsou velmi bolestivé,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy. Tetanus může končit smrtí, nejčastěji v důsledku udušení nebo srdečního selhání, a to i při intenzivní léčbě.^1,3

Očkování proti tetanu

Tetanus nelze nikdy vymýtit, tato bakterie se vyskytuje po celém světě. K závažným onemocněním a úmrtím dnes dochází především v rozvojových zemích s nízkou úrovní zdravotnictví a hygieny. V evropských zemích je toto nebezpečné onemocnění vzácné, zejména díky vysoké proočkovanosti populace.

Proti tetanu se u nás očkuje již více než 60 let, je součástí povinného očkování a hradí jej stát.₂ První dávka vakcíny proti tetanu se podává dětem ve dvou měsících věku, poté následují další tři dávky v odstupu několika měsíců jako součást tzv. hexavakcíny. Pátá dávka se pak podává mezi pátým a šestým rokem a šestá mezi desátým a jedenáctým rokem.₂ „U dospělých do 60 let věku je doporučený interval pro posilovací dávky každých 15 let a po 60. roce věku každých 10 let,“ upozorňuje MUDr. Michal Lazák.

Vakcína proti tetanu, černému kašli a záškrtu

Přeočkování může být provedeno i kombinovanou vakcínou, která chrání také proti černému kašli (pertusi) a záškrtu (diftérii).₂ „Přestože zavedení očkování pomohlo minimalizovat výskyt těchto onemocnění u nás, v posledních letech se znovu začínají objevovat. Posilující vakcinace proti těmto nemocem v dospělosti tak má mnoho opodstatnění a netýká se dnes už pouze cestovatelů do exotických zemí,“ vysvětluje MUDr. Michal Lazák. S přibývajícím věkem navíc klesá přirozená obranyschopnost organismu, objevují se chronická onemocnění a tělo se hůře vyrovnává s infekcemi. Kromě toho mají některé nemoci, proti kterým se očkuje v dětství, v dospělosti závažnější průběh. ^5,6

V současnosti se proto doporučuje alespoň jednou v dospělosti podat také posilující vakcínu proti těmto nemocem.⁷ Zažádat o ni je možné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Dobrou zprávou je, že od letošního roku většina zdravotních pojišťoven svým pojištěncům na tuto vakcínu přispívá.

Zdroje:

1. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/tetanus
2. Smíšková, D., Marešová, V.: Současnost očkování proti tetanu, Medicína pro praxi 2014; 11(4): 147–148. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2014/04/03.pdf
3. Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM, SZÚ: Tetanus. Praha, červen 2019. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/Infekce_zakladni_informace/Tetanus_zakladni_informace.pdf
4. Zedníková, L.: Tetanus. Dostupné z: http://old.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/InfekcniNemoci/Tetanus.pdf
5. Vančíková, Z.: Co bychom měli vědět o očkování, abychom dělali správná rozhodnutí. Praha 2016. Dostupné z:https://www.khshk.cz/khsdata/epi/ockovani/informace_o_ockovani_nejen_pro_rodice.pdf

6. Fabiánová, K.: Černý kašel na vzestupu. TK 20. 11. 2014, SZÚ. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/Epidemiologie/2014_Epidemiologie_pertuse_tiskova_konferenceSZU.pdf
7. Krausová, J. a kol.: Očkování u dospělých – obecné principy. Medicína pro praxi 2013; 10(4): 142–145. Dostupné z: https://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2013/04/03.pdf