Napětí na Ukrajině žene cenu zlata vysoko. Za posledních 14 dní vzrostla o šest procent




Cenu zlata ovlivňuje několik faktorů. Aktuálně do ní nejvíce promlouvá vysoká inflace a nejistá situace na Ukrajině. Ta v posledním týdnu cenu zlata ovlivnila zásadně – jeho cena stoupá a podle odborníků poroste dál. Navíc se zásoby zlata určeného k investicím tenčí.

Zlato patří k nejoblíbenějším burzovním komoditám. Investoři na něm oceňují především relativní spolehlivost – i když drahý kov zaznamenává i propady, jeho cena historicky roste. Cenu zlata ovlivňuje vedle kurzu amerického dolaru, světové inflace, vztahu nabídky a poptávky také politické dění ve světě. Právě rostoucí napětí mezi Ruskem a Ukrajinou v posledních dnech cenu zlata výrazně zvýšilo. „S ohledem na zvyšující se napětí mezi Ruskem a Ukrajinou zdražilo zlato za posledních 14 dní o šest procent.  Zlato plní svým charakterem jak pojistku proti inflaci, tak slouží především jako bezpečný přístav pro finanční úspory při zvyšujícím se mezinárodním politickém napětí,“ vysvětlil Roman Pilíšek, ekonom a spoluzakladatel společnosti Zlaté rezervy.

Ve druhém únorovém týdnu se cena zlata dostala na nejvyšší úroveň od léta loňského roku – cena za trojskou unci překročila hranici 1900 dolarů. „Zásadním dnem byly události z pátku 11. února 2022, kdy prezident USA J. Biden oznámil blížící se invazi Ruska na Ukrajinu. Cena zlata po tomto oznámení prorazila dlouhodobou sestupnou linii a následně vyrazila až k hodnotě 1 900 amerických dolarů za trojskou unci. Tento průlom byl podepřen i vysokým objemem obchodů v největším světovém ETF fondu se zlatem GLD,“ řekl Roman Pilíšek.

Podle odborníků cena zlata dlouhodobě poroste a během letošního roku překročí historické maximum. „Delší dobu upozorňujeme na skutečnost, že cena zlata se konsoliduje na současných cenových úrovních už 1,5 roku. S ohledem na vysokou inflaci, problémy v mezinárodním obchodě a nyní i na mezinárodní politické scéně by nebylo překvapením, pokud by došlo v následujících třech až šesti měsících k proražení hodnoty dvou tisíc amerických dolarů za trojskou unci. Následně i k atakování historického maxima 2 075 za unci,“ předeslal Roman Pilíšek.

I když Češi patří v přístupu k investicím spíš ke konzervativcům, zájem o investice do zlata v posledních letech sílí. „V reakci na zdražování hledají Češi možnost, jak nastřádané úspory vhodně investovat. Za takzvané záchranné lano se dnes považuje nákup zlatých investičních slitků. Burzovní cena zlata v českých korunách vyrostla aktuálně z úrovně 38 tisíc korun na 41 000 za trojskou unci a s ohledem na aktuální světové dění pravděpodobně poroste dál. Navíc v dobách nejistoty investoři mohutně investují do zlata a existuje reálná možnost, že některé slitky nebudou dostupné, ať z důvodu vysoké poptávky, nebo i výpadků ve výrobě z důvodu karantén. Už na jaře 2020, kdy byl zájem o investice do zlata enormní, způsobila rostoucí poptávka a problémy s výrobou nedostatek zlatých cihliček a mincí, které jsou populární právě mezi drobnými zákazníky. Je pravděpodobné, že se tato situace bude opakovat,“ uzavřel Roman Pilíšek.