Miloslav Šmídmajer: Říkal, že konečně budeme moct být zase pyšní, že jsme Češi!

Čím vás toto téma zaujalo? Ve vašem portfoliu filmů jde o nezvyklý dokument!

Když mi režisér Karel Žalud vyprávěl o vynálezu, který umí vyrobit vodu i na nejsušších místech planety, byl jsem nadšen. A když jsem se dozvěděl, že za tím vynálezem stojí čeští vědci, neváhal jsem ani minutu, protože jsem si v duchu říkal, že konečně budeme moct být zase pyšní, že jsme Češi! A u toho jsem chtěl být. Zajímalo mě to právě proto, že jsem se zatím věnoval převážně dokumentárním portrétům nebo cestopisům a tohle bylo něco nového. I když mě lákala samozřejmě i skutečnost, že se premiéra vynálezu odehraje na výstavě EXPO v Dubaji.

S dokončením filmu se čekalo právě na EXPO, které se kvůli pandemii covidu posunulo o rok, abyste mohli natočit i otevření světové výstavy. Povedlo se?

Ano, byli jsme u posledních příprav, kdy to dva dny před otevřením vypadalo, že se to nedá nikdy stihnout, a najednou jsme byli 1. října svědky toho, že se všechno nakonec podařilo. Velkou zásluhu na tom má komisař české účasti Jiří František Potužník, který je skutečným motorem od prvotního nápadu. To on přišel s tím, že by přístroj, který tam dokáže vyrobit jen ze vzduchu vodu, mohl být dominantou naší expozice. Těsně před otevřením ho ale uvidíte, jak hadrem čistí šmouhy na podlaze, aby bylo všechno dokonalé. Natočili jsme i otevření pavilonu, které logicky tvoří i závěr dokumentu.

O čem všem dokument vypráví?

Jeho hlavním tématem je voda. Její úbytek na planetě. Neustále se vysušují nové a nové plochy,
a dokonce i u nás jsme už zažili velmi  suchá léta. Problém s vodou se začal týkat i nás. A část světa je bez přístupu k pitné vodě vůbec. To je obecnější rovina vyprávění. Jinak v dokumentu sledujeme, co znamená takový vynález realizovat a jaká úskalí neustále vznikají. A k tomu tikající hodinky blížící se výstavy, kdy bylo potřeba nejprve vybudovat pavilon… A jak se Jiří Potužník snaží, aby se vše stíhalo postavit a připravit v Dubaji. Vědci z UCEEBU zase zápasili s problémy nejprve doma a později také v Emirátech, protože potřebovali vynález nejprve vyzkoušet v podmínkách pouště. Pro toho, kdo se někdy o něco podobného pokoušel nebo to má v plánu, bude náš dokument neskutečně zábavný a poučný. Ale je úžasné, když zároveň sledujete lidskou vůli přes všechna úskalí problémy řešit a nevzdat to.

Navštívili jste tedy českou expozici na EXPO, jak na vás zapůsobila?

Především musím říct, že náš pavilon leží v části výstavy, která je věnována udržitelnému rozvoji. Patří tedy k tomu současnému progresivnímu trendu. Najdete ho napravo hned u vchodu, vedle prodejny suvenýrů z výstavy a v blízkosti pavilonu Terra, který je úchvatný. Český pavilon tvoří čisté linie a návštěvníky zaujme hned při příchodu vodní srdce nebo Zlatý déšť, což je netradiční obří lustr. V patře najdete expozici Lázní Darkov, které vévodí nádherná skleněná Venuše. Váží 240 kg a unikátem je, že byla vytvořena z jednoho kusu skla. Budí zaslouženou pozornost stejně jako menší skleněné sochy umístěné do volných sloupců. Sledujete úchvatná výtvarná díla, která ovšem zároveň upozorňují, že naše lázně disponují kromě pitné vody i vodami vzácnými na minerály s léčivými účinky. Chytrá expozice a chytrá reklama na naše lázně, které se ale na druhou stranu prezentují i virtuální realitou a vysvětlují, jak vrací třeba pacienty po těžkých úrazech pohybového ústrojí do života. Ale nadšený jsem i z menší expozice, která představuje budoucnost, kdy velký dům může být v podzemí vlastní malou „atomovou elektrárnou“. Naše expozice vám ukáže, že máme vědce s vizí, že vidí už naši budoucnost.

A jak zaujal vynález na výrobu vody S.A.W.E.R.?

Vzbuzuje nadšení a respekt. Zvláště u poučených návštěvníků nebo těch, kteří si přečtou popisky či se podívají na video. Ale viděl jsem i takové, kteří se dívali jen na samotný přístroj a vytékající zelenou vodu, nic si nepřečetli, a tak vůbec netušili, na co se dívají.

Proč je ta voda zelená a ne čirá?

Ze S.A.W.E.R.u samozřejmě teče čirá voda, ale to je další genialita našich vědců. Nespokojili se jen tím, že vyrobí pitnou vodu pro lidi a třeba i pro velbloudy, ale přemýšleli, jak by se dala zúrodnit poušť. A ta zelená voda je už obohacená tak, aby mohla vytvářet oázy na poušti. Ostatně i to je součástí naší expozice a důkazem je zahrada kolem pavilonu! Vznikla skutečně pomocí vody ze S.A.W.E.R.u a díky botanikům, kteří dokázali vymyslet, jak vodu zachytit v písku, aby jen tak neprotekla a mohly tam vyklíčit rostliny. Bohužel tento motiv se režiséru Žaludovi do filmu už nevešel, musíte za ním tedy na výstavu.

Kolik vlastně vyrobí S.A.W.E.R. vody?

Původně se mluvilo o 100 litrech denně na nejsušších místech, ale v Emirátech se dokázali bez problémů dostat i na 200 litrů. Jenže přístroj v našem pavilonu teď vyrobí běžně 800 litrů denně! Už tam museli dávat širší trubky.

Jak je to možné?

Vysvětlení patří do kategorie vtipných historek. Náš pavilon těsně sousedí se singapurským pavilonem, který je vyšší a je koncipován jako deštný prales. Impozantní sytá zeleň, ale aby jim neodumřela (i když ji prý průběžně v tom vedru vyměňují), tak ji celý den rosí. A díky této vodě, kterou ve vzduchu nasává S.A.W.E.R., se vyrobí více vody a vrací ji do oběhu. Nevím, jestli jsem neprozradil něco, co jsem neměl, ale je to důkaz, že vynález funguje a že náš pavilon patří mezi ty nejlepší, alespoň pokud jde o nápady a jejich realizaci pro naši budoucnost.