Zátěžové situace, kterým denně čelíme

Denně čelíme řadě situací, které jsou sice pro nás zátěž, ale nějak jsme podlehli přizpůsobování se partnerům, tlaku zaměstnavatelů a potížím ve svém životě obecně, že již ani nedokážeme včas vypozorovat, že se s námi či někým blízkým něco děje. Porozumíme-li sami sobě, bude se nám snáze žít, neboť budeme lépe ve svém životě prospívat. Je nutné si vždy uvědomovat, že časem nevýznamné zátěže mohou přerůst v něco, co se nedá zvládnout. Naprosto přesně to vystihuje pořekadlo: „Stokrát nic umořilo osla.“

Připravili jsme tedy pro vás krátký průřez vybranými zátěžovými situacemi, abyste nemuseli dohánět řešení, která již nebudou ve vašich silách dohnat či jen za cenu průkazných a nenávratných ztrát na zdraví či dokonce života.

1. Frustrace

Frustrace je stav, který nám brání v uspokojení našich potřeb. Potřebami v tomto případě myslíme všechna subjektivní přesvědčení, že lze uspokojení dosáhnout. Opakované nedosažení kýženého stavu vede ke ztrátě naděje na uspokojení a přináší navíc s sebou pocity zklamání. Přesto může jít i o stav žádoucí, který může být podpůrným pro rozvoj schopností, která vedou k řešení.

2. Deprivace

Deprivace je ve své podstatě dlouhodobě se opakující frustrací, kdy neuspokojení potřeb trvá delší čas a vede ke strádání člověka. U dětí dokonce může narušit psychický vývoj a vést díky nerovnoměrnému rozvoji ke vzniku specifických psychických odchylek.

Deprivace dále členíme dle jejich typu:

• Biologické zahrnují základní potřeby jako je strava, spánek a odpočinek.
• Citová vzniká v důsledku omezení přiměřených kontaktů s těmi, které máme rádi.
• Podnětová vyvolává strádání v důsledku nedostatku nových podnětů – stimulů. Nejčastěji bývá na vině prostředí a zanedbávání rodinou.
• Kognitivní vyjadřuje nedostatečné nebo chybné podmínky pro učení a výchovu. Děti se dokonce mohou jevit jako mentálně postižené, ale přitom jde o absenci zkušeností.

3. Stres

Stres je stav, který je přirozenou reakcí na nejrůznější zátěže či stav jedince a dá se charakterizovat jako vychýlení z normálního stavu. Jeho hlavním úkolem je včasné upozornění na nebezpečí a aktivaci organismu na zvýšenou aktivitu. Stres vzniká především v důsledku nadměrných požadavků našeho okolí (partneři, přátelé, rodina, škola, pracoviště), ale i ze strany zvýšených požadavků na sebe sama. Je často provázen emočně negativními výkyvy, které se promítají do fyzického života.

Pod vlivem stresu se často objevuje u řady lidí vysoký krevní tlak, žaludeční a zažívací potíže, stejně tak jako zrychlená srdeční frekvence či cukrovka.

Stres je fázový proces, který vyžaduje pro „svoji nápravu“ řadu změn a přístupů, které také mohou být stresovou situací. Stejně jako u frustrace platí, že stres může být žádoucí a může vést k rozvoji schopností vedoucích k novým negativním i pozitivním zkušenostem.

Lenka Žáčková