Telemedicína? Zdravotní péče na dálku je opředena řadou mýtů…

Rozvoj distanční lékařské péče je dnes jedním z největších trendů zdravotnictví v Česku i ve světě. Nedílnou součástí elektronizace odvětví jsou moderní nástroje zdravotní péče, například telemedicína. S tímto pojmem se setkali mnozí z nás, především během pandemie. Podle průzkumu ale jen 14 % Čechů dokáže vysvětlit, co telemedicína vlastně znamená.₁ Neznalost a nedůvěra pak vede ke vzniku řady mýtů a polopravd – například tvrzení, že telemedicína má tradiční lékařskou péči zcela nahradit.

Pořady o medicíně vysílané v televizi, teleshopping, rozhovory s robotem či dokonce šamanské praktiky. To je jen mála ukázka toho, co si Češi obvykle spojují s pojmem „telemedicína“. Výsledky vyplynuly z průzkumu realizovaného na jaře agenturou Ipsos pro zdravotnickou skupinu EUC.₁ Pouhých 14 % dotázaných přitom odpovědělo, že pojem opravdu zná – většina se s ním poprvé setkala až během pandemie. Také se ukázalo, že termín znají především muži a obyvatele větších měst s vyšším vzděláním. Tito respondenti také častěji uvedli tendenci více pečovat o své zdraví, zjišťovat o něm více informací z různých zdrojů, využívat podpůrné zdravotnické aplikace nebo častěji nakupovat doplňky stravy.

eHealth není teleshopping

„Že telemedicína má něco společného s teleshoppingem, tedy prodejem přes televizní obrazovku, je asi nejčastější omyl rozšířený mezi lidmi“, komentuje výsledky průzkumu MUDr. Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka telemedicínské služby Lékař online 24/7. „To sice má, ale pouze z jazykového hlediska, díky stejné předponě „-tele“. Ta pochází z řečtiny a lze ji přeložit jako „na dálku“.

V moderním pojetí znamená telemedicína především způsob komunikace lékařů s pacienty na dálku. Jedná se o rychle se rozvíjející fenomén. Přístup veřejnosti k telemedicíně se razantně změnil obzvlášť během pandemie. Vznikla celá řada kvalitních českých telemedicínských projektů a rozvoj českého eHealth finančně a legislativně podporují stát i pojišťovny. I přesto, že většina zdravotních zařízení se již vrátila do plného provozu, popularita vyšetření na dálku stále roste. Mnoho pacientů si distanční medicínu vyzkoušelo zejména v období karantény, a i v budoucnu s ní počítá.

Mýty o telemedicíně

Problém u laické veřejnosti ale spočívá v nedostatku jasných a srozumitelných informací, jak přesně telemedicína funguje, kde se může uplatnit a pro koho je vhodná. Špatná úroveň informovanosti je pak živnou půdou pro všelijaké mýty a hoaxy.

„Někteří lidé si mylně myslí, že cílem telemedicíny je zcela nahradit fyzický kontakt lékaře s pacientem, což zdaleka není pravda“, vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská a dodává, že telemedicína není samostatným odvětvím medicíny, ale jejím moderním digitálním nástrojem. Má za úkol především zvýšit dostupnost a kvalitu zdravotní péče pro pacienty – a také zefektivnit práci zdravotnického personálu. Pacientům nabízí možnost rychle a snadno řešit část svých běžných zdravotních potíží na dálku, třeba z pohodlí domova nebo i ze zahraničí. Lékaři naopak ocení méně práce s administrativou a kvalitnější triáž pacientů. Telemedicína si však v žádném případě neklade ambice zcela nahradit fyzické zákroky třeba v ordinacích nebo při laboratorních odběrech.

„Kardiolog si například pacienta s poruchou srdečního rytmu bude chtít nejen poslechnout, ale mimo jiné doplnit i krevní odběry nebo ultrazvuk srdce,“ uvádí příklad MUDr. Petra Bomberová Kánská. „Toto telemedicína dnes zprostředkovat nemůže. Prostřednictvím telemedicínské aplikace lze ale například pacienta po vyšetření monitorovat na dálku, kontrolovat mu krevní tlak, za pomoci digitálních přístrojů měřit EKG či konzultovat zdravotní stav pacienta s kolegy. A to v mnoha ohledech zjednodušuje práci a podporuje lékaře v jejich odborné činnosti.“  Telemedicína tak mimo jiné nabízí i účinný způsob, jak pečovat o chronicky nemocné.

Zlepšit, ne nahradit

Úkolem modernizace v jakékoli oblasti je maximálně zefektivnit lidskou práci a tam, kde je to možné, ji podpořit moderními technologiemi. Průzkum přitom potvrdil, že kupříkladu medicínské aplikace dnes v mobilu či chytrých hodinkách používá v nějaké míře až čtvrtina Čechů.₁ „Elektronizace a automatizace procesů představuje budoucnost zdravotnického sektoru po celém světě. Pandemie jasně ukázala nedostatky a slabá místa našeho zdravotnictví a připomněla nám, že je na čase zaměřit se na rozvoj zdravotní péče podporované digitálními technologiemi,“ říká Václav Vachta, generální ředitel zdravotnické skupiny EUC, která je v ČR jedním z průkopníků zavádění telemedicínských technologií do praxe. Letos na podzim spustila aplikaci mojeEUC, jejíž součástí je osvědčená telemedicínská služba Lékař online 24/7.

Zdraví pod kontrolou

Edukace veřejnosti na téma vlastního zdraví a prevence je jednou z cest, jak zvýšit kvalitu života a naučit Čechy dlouhodobě důslednější péči o svůj zdravotní stav. Dohlížet na své zdraví přes mobil snadno a účinně už dnes není žádné sci-fi. Jedním z příkladů je právě chytrá aplikace mojeEUC. Vysoce zabezpečená platforma umožňuje snadný přístup ke službě Lékař online 24/7, díky níž mohou pacienti absolvovat vyšetření lékařem na dálku pomocí videohovoru nebo chatu. Aplikace pomáhá kontrolovat pravidelné užívání léků nebo naplánovat prohlídku u lékaře. Ke stažení je pro všechny uživatele zdarma – stačí mít chytrý telefon a internetové připojení.

[1] Online průzkum byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos v období od 14. do 19. 4. 2021 na vzorku 2100 respondentů z ČR ve věkové kategorii 25–65 let.