Album Zdenek Merta u klavíru evokuje silnými hudebními motivy, atmosférou a hloubkou

Ideální spojení je, když kumštýř je hudebním skladatelem a klavíristou a zároveň umí vládnout i písmenky - dokáže napsat knihu. Mimochodem, těch knih má na svém kontě Zdenek Merta už několik, nicméně se zastavme u aktuálního díla. Jeho název ZDENEK MERTA U KLAVÍRU je totiž spojení knížky a CD, které protagonista vytvořil ke svým (loňským) sedmdesátinám. Proč nemít interesantní knížečku a zároveň i cédéčko, které představuje jeho hudbu vskutku povedenou a výsostně reprezentativní.

Zdenek Merta píše o svém vztahu k písním, pod nimiž je podepsán, ale také vzpomíná na dobu, okolnosti jejich vzniku, spolupracovníky - a de facto bilancuje nad více než padesáti lety své hudební kariéry. Zároveň je to pro hitmakera jeho kalibru první samostatné album, které není  nějakou hitovou výběrovkou - všech devatenáct skladeb bylo pro tuto mimořádnou příležitost znovu a nahráno.

V jedinečných instrumentálním a vokálních interpretací se kromě Zdenka Merty objeví  také hosté jako zpěváci Vojtěch Dyk, Zora Jandová a Esther Mertová, dále hudebníci Josef Štěpánek (kytara), Jakub Jedlinský (akordeon), Pavel Fischer (housle), Petra Malíšková (violoncello), Ondřej Pivec (Hammondovy varhany), Jiří Vodička (housle), Ondřej Jurčeka (kornet), Lenka Říhová (klavír) a Vilém Veverka (hoboj).

A zatímco instrumentální skladba S písní lesů, vod a strání (původní písničkovou verzi nazpíval Petr Rezek) otevírá, další , letitý "hit" Hastrmane tatrmane (kdysi ji natočil zpěvák Rony Marton), byť  má úplně jiný aranžérský kabát včetně dětského zpěvu Coco Rafajové, album uzavírá. Přitom každá z Mertových skladeb má svou náladu, hloubku a šíři. Kouzlo jim v tomto intimním formátu dodávají i zvolení luxusní hosté.  

I když každá skladba je z jiného žánrového prostoru z dob minulých i nedávných, ať už z muzikálních či filmových sfér, nová klavírní interpretace Mertova alba (ať už je to francouzský kolorit či osudově hymnický skladba) je jak z jednoho kusu. Stojí za tím kvalitní hudba, která byla znovu, jinak a bravurně nahrána. A proto si tak tuze rád vychutnávám kousky jako Já jsem ty, Frosch koníg, Te Deum, Jsem s tebou, Je t´aime, Dokonalá, Magdalena nebo Ráj...

Na jednom místě knížečky Zdenek Merta říká: "Nahrál jsem tedy doma v lockdownu na tři tucty svých skladeb, které jsem považoval za proveditelné v rámci svých schopností. Bylo to, panečku, nadmíru rozmanité, můj hudební život je prostě pestrý. Poté jsme vedli debatu, co do tohoto souboru zařadit, co tam patří a co ne, kritéria vznikala během komunikace. Ne každá muzika, byť mně milá, zní dobře na klavír, tedy když na něj hraju já. Ne každý hudební motiv se hodí k druhému, sousedy si přece vybíráme, pokud máme tu možnost. A hosty, které můžete na těchto nahrávkách slyšet, jsme hledali podle jednotlivých skladeb, nikoli obráceně. Našli jsme také několik motivů, které se do mého života v různé podobě vracely, to bylo zajímavé. Zcela jsme vynechali měřítko kvality, kdo by to měl posuzovat? Je mi trochu líto, že se do výběru nevešly klavírní skladbičky, na které jsem přišel v první polovině roztodivného roku 2020 - mají touhu, tíhu i unikátní askezi současné reality. Že se na něm nevyskytují někteří mí blízcí, které mám rád. Ale pak jsme se rozhodli pro takový bilanční pohled, a tak říkající upřednostnili šlágry před uměním a city. Jde spíše o katalog než album, však můžete některé tracky vyhodit, spálit a jiné si pouštět dokola, eventuálně je řadit podle libosti. Zda jsou vybrané kusy, uspořádané (téměř) chronologicky, a s nimi vyprávění o barvách, chutích a náladách času, kdy jsem skládal."

Album potěší nádhernými hudebními motivy, kterými je nabito všech devatenáct skladeb. Ostatně, zasvěcení dobře vědí, že se v Městském divadle v Brně objevuje už řadu let právě Zdenek Merta, který je pevně spojen tímto divadlem a s libretistou, básníkem,a také ředitelem této prestižní scéně, se Stanislavem Mošou. Spolu uvedli původní muzikály Sny svatojánských nocí, Bastard, Babylon, Svět plný andělů, Zahrada divů, Peklo a Očistec, ale i  to je jen část uměleckých aktivit Zdenka Merty.

Robert Rohál

Foto archiv