Poškození jater nemusí vždy končit cirhózou. V jakém stadiu je lze ještě léčit?

Chronické virové záněty jater, nadměrná konzumace alkoholu a nealkoholová tuková choroba jater – to jsou dnes celosvětově tři nejčastější příčiny chronických jaterních onemocnění. U většiny z nich je konečným stádiem cirhóza, která také bývá příčinou předčasného úmrtí. Játra jsou ale orgánem s výjimečnou schopností regenerace, a pokud je onemocnění odhaleno včas, lze úpravou životosprávy a vhodnou léčbou jejich poškození zvrátit.

Jaterní cirhóza – konečné stadium poškození jater s těžkou poruchou jejich funkce – není vzácným onemocněním a je diagnostikováno čím dál častěji. „K nevratnému poškození jaterních buněk v případě chronických onemocnění nedochází náhle, proces obvykle trvá i několik let. Onemocnění postihuje převážně dospělé v produktivním věku, varující je zejména nárůst výskytu u žen,“ říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař.  Délka života se u cirhotiků zkracuje vůči průměru o 10 let, v České republice jich umírá ročně asi 2000.

Příčiny cirhózy mohou být různé. Ve střední Evropě jsou to především chronické virové hepatitidy (záněty jater) a nadměrná konzumace alkoholu._4b Zejména v posledních desetiletích však roste počet lidí, jejichž jaterní onemocnění je důsledkem špatné životosprávy, kdy dochází k nepoměru mezi příjmem a výdejem energie. To způsobuje hromadění tuku nejen v tukové tkáni, ale i v ostatních orgánech, včetně jater, což pak vede ke vzniku tzv. NAFLD – nealkoholové tukové choroby jater. Tato nemoc se škálou klinických projevů neliší od projevů pozorovaných u pacientů s alkoholickým onemocněním jater. „Podle toho, jak moc jsou játra pacienta poškozená, rozlišujeme pomocí ultrazvuku či biopsie závažnost i stupeň poškození jater a následně navrhujeme vhodný léčebný postup,“ doplňuje MUDr. Lazák.

Stadia poškození jater

Jak se rozlišují jednotlivá stadia poškození jater? První stadium – jaterní steatózu (ztukovatění jater), u níž dochází k nahromadění tuku ve více než 5 % jaterních buněk – lze v podstatě označit za neškodné onemocnění představující jen malé riziko jaterních komplikací. U 5–20 % pacientů se však za určitých okolností objeví u prosté steatózy zánětlivé změny a známky poškození jaterní tkáně. V tom případě mluvíme o nealkoholové steatohepatitidě (NASH). Ta již představuje riziko pro vznik fibrózy, tedy nahrazování jaterních buněk vazivem v důsledku zánětu.  Následně může dojít k rozvoji cirhózy – nevratnému zjizvení jaterní tkáně, která je pak nedostatečně zásobována krví a není již schopna plnit své funkce. Mezi rizikové faktory pro vznik steatohepatitidy patří především věk nad 50 let, obezita, diabetes, hypertenze nebo genetické vlivy. NASH může vést až u 50 % jedinců ke vzniku jaterní fibrózy, jež se až v 15 % případů vyvine v jaterní cirhózu.

„Většina pacientů s prostou jaterní steatózou nemá žádné symptomy a není třeba žádná specializovaná léčba – stačí odstranit hlavní příčiny, které ke vzniku onemocnění vedou. V případě alkoholu je to abstinence, u nealkoholové tukové choroby jater pak zlepšení životosprávy a snížení hmotnosti,“ radí MUDr. Lazák. Léčba je naopak nutná u nemocných se steatohepatitidou a dalšími stadii poškození jater, u kterých  by měly být zvažovány léčebné postupy ovlivňující přímo jaterní postižení. I zde však bývá zásadním krokem změna životosprávy zahrnující i celkovou změnu přístupu k životu.

Podpořit regeneraci jaterních buněk a zlepšit jejich funkci lze i užíváním látek přírodního původu – tzv. esenciálních fosfolipidů. Tyto látky se zabudovávají do membrány jaterních buněk a přispívají tak k obnově jejich struktury. V ČR je obsahuje například volně prodejný lék Essentiale^® 300 mg tvrdé tobolky.

Essentiale^® 300 mg tvrdé tobolky je volně prodejný lék k vnitřnímu užití. Obsahuje phospholipida sojae praeparata. Čtěte pozorně příbalovou informaci a poraďte se s lékařem nebo lékárníkem.