V Paláci YMCA vystaví Betlémy pro radost

Pocházejí z různých koutů světa, jsou cínové, keramické, ze skla, háčkované nebo ručně šité, papírové, ale i z prvorepublikové reklamy na kávu nebo s Ježíškem v podobě červeně svítící diody… I takové betlémy představí výstava „Betlémy pro radost“ od 29. listopadu do 10. ledna v pražském Paláci YMCA v ulici Na Poříčí 12. Vedle domácí lidové tvořivosti tu návštěvníci uvidí i vzácný poválečný dřevěný polychromovaný betlém z Nové Paky, který na výstavu zapůjčilo Sdružení českých betlémářů. Mezi unikáty patří rovněž něžný háčkovaný betlém či betlém skautský. Tuzemské exponáty doplní oblékaný keramický betlém z Itálie, papírový rozkládací z Velké Británie a další díla pocházející třeba z Ameriky nebo z Indonésie. Výstava je instalována v přízemí Paláce a otevřena bude pro veřejnost každý den od 8 do 20 hodin. Vstup je zdarma.

 „Na výstavě jsme vedle sběratelsky cenných betlémů shromáždili zejména ty betlémy, které vznikly z radosti – jako výraz tvůrčího ducha jejich autorů. Ti je vytvořili pro potěšení svoje i ostatních, aby jimi šířili radostnou zvěst o narození Božího děťátka,“ uvádí ředitelka Paláce YMCA Petra Otřísalová.

Nápad uspořádat výstavu „radostných betlémů“ právě v pražském Paláci YMCA nevznikl náhodou. „Křesťanské základy i dobře strávený volný čas, prodchnutý duchem radosti, pospolitosti a humoru, jsou principy vlastní i samotné organizaci YMCA, která se už od svého založení až do dnešních dnů stará právě o volnočasové aktivity dětí a mladých lidí,“ dodává Otřísalová.

Z více než padesáti vystavených exponátů upozorňuje Petra Otřísalová například na betlémy Jiřího Jaromíra Kubáta: betlém ze stavebnice Merkur, Betlém s bleskojistkou, Betlém nezaměstnané montážní dělnice Tesly Orava či Betlém s elektronkami. Ten vytvořil jejich autor technikou asambláže ze starého elektromateriálu. Práce J. J. Kubáta, původně soustružníka v Motorletu a nyní pracovníka Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, jsou zastoupeny mimo jiné ve sbírce významného českého umělce Jiřího Koláře. Jedno jeho dílo vlastní také zakladatelka Muzea Kampa Meda Mládková.

Zdroj: www.palacymca.cz