Studie potvrzují, že pro správné fungování imunitního systému je nutné mít silnou střevní mikroflóru

I při dodržování všech zdravotních opatření, pravidelném mytí rukou a zakrývání úst při kýchání kapesníkem bohužel nejsme zcela imunní vůči virům z okolí. V současné situaci je proto zásadní posilovat imunitní systém správnou stravou a dostatkem potřebných vitamínů. Naši imunitu pomáhají držet v chodu přátelské bakterie sídlící ve střevech. Při narušení rovnováhy tohoto prostředí imunitní systém oslabuje a naše tělo je vystaveno většímu riziku nákazy[1]. Podpořit přirozené prostředí v našich střevech dokáží velmi účinně probiotika.

Chřipka i jiná respirační onemocnění, jako je například Covid-19, se přenáší kapénkově, nejčastěji při kýchání, kašlání nebo i pouhém dýchání. Virus se navíc může dostat do těla například přes neumyté ruce, pokud se jimi dotýkáme obličeje. Proto jsou nemoci šířené kapénkami velmi snadno přenosné z člověka na člověka[2].

Nejlepším způsobem, jak se nákaze vyhnout, je posílit imunitní systém, který naše tělo brání před infekcí. Základem je pestrá strava, minimální stres, pravidelná fyzická aktivita a dostatek kvalitního spánku. Kromě důležitých vitamínů C, B nebo D, dostatku železa a zinku, se k posílení imunity doporučují probiotika[3].

V lidském těle, zejména ve střevech, žijí miliardy prospěšných bakterií, které nám pomáhají s trávením, eliminací toxinů, produkují biologicky aktivní látky a učí náš imunitní systém chránit nás před škodlivými mikroorganismy[4]. Souhrnně bývají označovány jako střevní mikrobiota. Je bez pochyb, že její nerovnováha se negativně projevuje na našem zdraví. I proto jsou probiotika často doporučována po léčbě antibiotiky, která právě střevní mikrobiotu narušují. Probiotika mají schopnost podpořit mikroorganizmy ve střevech, a tím ve výsledku posílit imunitní systém našeho těla.[5]

Užití probiotických přípravků však nemusí být nutně spojené pouze s antibiotickou léčbou. V posledních desetiletích bylo prokázáno, že některá probiotika pomáhají zabránit vzniku bakteriální či virové infekce[6]. Studie též ukazují, že pravidelné užívání probiotik redukuje četnost užívání antibiotik u kojenců a dětí, protože přispívají ke snížení rizika běžných akutních respiračních infekcí.[7] Prospěšná jsou probiotika i pro těhotné ženy, protože mohou pomoc nejen udržet bakteriální rovnováhu u maminek, ale i pozitivně ovlivnit imunitní reakce ještě nenarozených dětí.

„Je důležité udržovat rovnováhu střevní mikrobioty, a to zejména u dětí a seniorů. Kombinací zdravé a vyvážené stravy společně s užíváním probiotik, prebiotik a vitamínů lze přispět k posílení imunitního systému, a to nejen během pandemie COVID-19,“ říká MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Vítkovické nemocnice.

Vitamín D jako aktivátor imunity

Dalším důležitým prvkem pro posílení imunity je vitamín D[8]. Naše tělo ho přijímá ze slunečních paprsků, kterých je ale ve střední Evropě nedostatek i za normálních okolností, situace je navíc momentálně znesnadněna částečně omezeným vycházením. Další možností, jak tělu tento vitamín dodat, je strava, například kvasnice[9], ryby a mořské plody, vejce nebo houby[10]. Ze studií nicméně vyplývá, že dostatek vitamínu D má ze stravy jen jedno procento populace[11].

Vitamín D hraje zásadní roli v tom, jak silný je náš imunitní systém, který brání tělo před nákazou. Funguje jako jakýsi aktivátor. Výzkumy provedené na univerzitě v Kodani popsaly způsob, jak pomáhá: vitamín D aktivuje imunitní systém tím, že „vyzbrojí“ T buňky k boji proti infekci. Výzkum zjistil, že bez vitamínu D je imunitní systém T buněk neaktivní a poskytuje nedostatečnou nebo žádnou ochranu proti napadení mikroorganismy a viry. S vitamínem D v krvi se tyto buňky „ozbrojí“ a začnou vyhledávat vetřelce, které zničí a vyloučí z těla[12].

Za vhodnou strategii pro všeobecnou podporu imunitního systému lze tedy považovat také kombinaci probiotik a vitamínů. S ohledem na skutečnost, že existuje více probiotických kmenů, je třeba při výběru vhodných probiotik dávat pozor na informace na obalu, případně se poradit se svým lékařem nebo lékárníkem.

[1] https://www.prolekare.cz/novinky/strevni-mikrobiota-jeji-vyznam-a-moznosti-ovlivneni-7904

[2] https://www.ockovacicentrum.cz/cz/chripka#zdroj-nakazy

[3] https://www.nutraingredients-usa.com/News/Promotional-Features/Benefits-of-taking-probiotics-to-boost-immunity-and-improve-immunity

[4] Qin J, et al. A human gut microbial gene catalogue established by metagenomic sequencing. Nature. Mar 4;464(7285):59-65 (2010).

[5] https://www.healthline.com/nutrition/8-health-benefits-of-probiotics#section1

[6] Gabryszewski SJ, Bachar O, Dyer KD, et al. Lactobacillus-mediated priming of the respiratory mucosa protects against lethal pneumovirus infection. J Im- munol 2011; 186:1151 – 1161.

[7] King S, Tancredi D, Lenoir-Wijnkoop I, Gould K, Vann H, Connors G, Sanders ME, Linder JA, Shane AL, Merenstein D. Does probiotic consumption reduce antibiotic utilization for common acute infections? A systematic review and meta-analysis. Eur J Public Health. 2019 Jun 1;29(3):494-499. doi: 10.1093/eurpub/cky185.

[8] http://litomysl.nempk.cz/na-vitaminu-d-stoji-cely-nas-imunitni-system-meli-bychom-kontrolovat-jeho-hladinu

[9] http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/prednasky/milovy/2013/18_kavrik_vitaminD.pdf

[10] https://cs.medlicker.com/1394-potraviny-s-vitaminem-d

[11] https://www.mojezdravi.cz/zdravy-zivotni-styl/vitamin-d-jak-poznat-ze-ho-mate-dost-ze-slunce-4638.html

[12] https://www.celostnimedicina.cz/svet-zachvatila-epidemie-nedostatku-vitaminu-d.htm