Galileo se narodil ve Špindlerově Mlýnu

Zdá se vám to jen málo pravděpodobné? Hned vysvětlíme. Jde totiž o jeden z nejúspěšnějších českých muzikálů Galileo, který má skutečně svůj prvopočátek v krkonošském Špindlerově Mlýnu. Právě tam autor Janek Ledecký dostal nápad na muzikál mapující osudy renesančního astrofyzika, vědce a vynálezce Galileo Galilea. Málokterou osobnost přitom obklopuje tolik mýtů jako právě toskánského myslitele. Co je a co není pravda a objevují se některé mýty i v oblíbeném muzikálu?

Zásadním omylem je především věta „A přece se točí.“ Podle historiků[1] ji nikdy neřekl; mimo jiné proto, že by to bylo pohrdání inkvizicí a znovu by riskoval upálení. Domnělý výrok masivně zpopularizoval až Bertold Brecht ve svém dramatu Galileo Galilei. V muzikálové podobě se tudíž věta neobjevuje.

Napsat muzikál inspirovaný životem Galilea Janka napadlo, když si listoval knížkou Hvězdný Posel, kterou napsal a nakreslil Petr Sís.

„Jak tak sedím ve Špindlu a koukám na Kozí hřbety, začal jsem si mechanicky listovat v knížce, kterou dostaly děti od Ježíška. Někde ke konci je tam nakreslená malá postavička človíčka, který je obklopen soustřednými kružnicemi kardinálských klobouků. A v ten moment mi došlo, že to je přesně to, co chci psát,“ svěřil se Janek.

Spolu se scénografem Šimonem Cabanem a návrhářkou kostýmů Simonou Rybákovou Janek následně vyrazil za inspirací do Florencie.

„Z Technického muzea, kde je Galileovi věnováno celé patro, nás tehdy vyvedli, protože si Šimon fotil exponáty. Film mu naštěstí nesebrali, a tak se v muzikálu objevují věrné napodobeniny přístrojů, které Galileo při svém bádání používal,“ vysvětlil Janek.

Jednou z nich je dalekohled, jehož vynález bývá Galileovi rovněž mylně přisuzován. Pravděpodobně jej sestrojil už v roce 1608 německý brusič skla a výrobce brýlí Hans Lippersey.

S dalekohledem se pojí i další mýtus. Galileo údajně oslepl, když jím pozoroval sluneční skvrny. Slepota vědce skutečně postihla, ale až v pozdním věku kvůli šedému či zelenému zákalu.

Přesto, že se muzikál víceméně drží reálií, objevují se v něm některé smyšlené postavy. „Gianna de Medici nikdy neexistovala. Je to taková esence ženské intrikánské politiky rodiny Medicejských. A navíc dotek něžné ruky na poli vědy je vždy vítaný,” přiznal Ledecký.

Bez ohledu na mýty či fakta Galileo patří k nejoblíbenějším stálicím české muzikálové tvorby. I když měl od premiéry v roce 2003 delší přestávku, i po šestnácti letech dnes na prknech Divadla Hybernia stále dokazuje, že dramatický životní příběh jednoho z největších renesančních myslitelů zpracovaný Jankem Ledeckým diváky stále baví. Jeden z nejúspěšnějších českých muzikálů se i po tolika letech navíc hraje v původním hvězdném obsazení, v němž excelují Janek Ledecký, Petr Kolář, Sabina Laurinová, Ivana Chýlková, Dasha, Josef Vojtek, Pavel Zedníček a další.

[1] Dokládá např. francouzský historik Émile Namer ve svém díle Případ Galilei.